Rasismus
11. ledna 2019 v 23:02 | D.D.
|
Řešení nevyřešitelného
Nedávno jsem psala o homosexualitě, teď tu mám rasismus. Myslím, že se lidé dělí na dva tábory - rasisti, lidé co bojují proti rasismu a lidé,kteří jsou nestraní. Já si opět musím stát za názorem, že jsme všichni stejní, bez ohledu na barvu pleti nebo orientaci, všichni jsme lidé, všichni máme podobné problémy, strach a povinnosti. Všichni žijeme ten samý život, jen někdo líp a někdo hůř. Je to takový paradox, když se narodíme jako černoch, budeme nenávidět bělochy třeba kvůli otroctví, když se narodíme jako bílí, nebudeme mít rádi černochy, protože o nich je špatné mínění...problém je v předsudcích a hazéní do jednoho pytle, krásný příklad je, že si skoro všichni myslí a prosazují názor že romové nepracují, ale přitom nepracuje dost lidí, z dosti důvodů, ale na menšinu se opět musí útočit. Proč musíme mít předsudky proti lidem, kteří vypadají jinak než my sami? Zas a znova je to ovlivnění většinovým názorem, ale zajímalo by mě kde se tolik špatných názorů a předsudků vzalo, je pravda že špatné věci si pamatují všichni, ale ty dobré málokdo. Všichni mají strach, nebo jsou líní na to, aby si vytvořili vlastní názor, z vlastních hodnot a podle svého gusta a proto jde prostě ze stádem. Tohle je problém dnešní společnosti, málokdo má vlastní názor. Nedávno jsem viděla pěkné video, ze kterého by si hodně lidí mohlo vzít po naučení - byla vybrána skupina lidí, odebrali jim vzorek slin a zjistili z jakých etnik pocházejí, byl tam jeden muž - normální běloch, který choval velkou nenávist vůči černochum, následně mu ale bylo dokázáno, že je z části opravdu černoch, jeho názor se potom rychle přehodnotil, asi nikdo z nás není 100% čech, 100% běloch a je třeba si to uvědomit, všichni jsme "namíchaní", je přeči hloupost že od začátku "vaší rodiny" do ní patří jen běloši nebo jeden národ, ale málokdo zná svůj původ, opět řešíme nevyřešitelné...

"Jsem tu dobře? Narodil jsem se u slušných lidí? Ve slušném století? Nevedu náhodou válku? Je tady zrušeno otroctví? Mám správnou barvu kůže? Vhodný původ? Smím dýchat? Tak děkuji." - Ludvík Aškenazy
Lhaní
5. ledna 2019 v 13:53 | D.D.
|
Řešení nevyřešitelného
Všichni lžou - slova doktora House, která jsou překvapivě pravdivá
Ale proč všichni lžou?
Normální lidé lžou občas, většinou je to z dobré vůle, když si máma nechá udělat nový účes, který ale není moc pěkný, tak jí ho stejně pochválíme, když někomu chystáme překvapení, taky zalžeme, abysme omezili hrozbu prozrazení, kdybych to měla vzít z úsměvného pohledu, ženy i muži mají své lži - "nic mi není", "nevadí mi to", "vůbec nejsem naštvaná", "je mi to jedno, dělej si co chceš" a u mužů - "jsi nejhezčí žena na světě", "nemáš malé prsa", "jdu na jedno", "dopiju a jdu", "půjdeme tudy, je to zkratka". Ale někdo lže, ikdyž říct pravdu je výhodnější, tomu se pak říká patologické lhaní, kdy už člověk vlastně ani neví kde je pravda, naopak člověk co své vlastní lži věří a vlastně ji považuje za pravdu, tomu se říká bájivý lhář. Každý z nás občas zalže, ale takové lhaní většinou už souvisí s poruchou osobnosti. Když si dva lidé ve vztahu řeknou, že k sobě budou upřímní, pak většinou nedochází ke lhaní, ale zamlčování, je to vlastně ekvivalent lži. Komu se dá dneska věřit? Nikomu, často nemůžete věřit ani sami sobě, dnešní společnost je totiž čím dál více zkažená, předsudky, přetvářky, pravdy je málo, jakoby by se sní šetřilo. Pravda sice nemusí být vždycky příjemná, ale rozhodně ji 99% lidí příjme radši, než lež, je škoda, že si nemůžeme vybírat mezi pravdou a lží. Moje zkušenost, ale potvrzuje, že lidem můžeme dát důvěru, pokud nám zalžou, dříve či později to vyplave napovrch, ale váš problém to nebude.
Detektor lži
Klasický přístroj pro detekci lží, přesněji polygraf, zaznamenává změny v dechové frekvenci, pocení a krevním tlaku a další fyziologické údaje. Výsledky obsluha porovnává s položenými otázkami. Používají se dva typy dotazování: Technika kontrolních otázek spočívá v kladení dotazů vztahujících se k vyšetřovanému činu ("Ukradl jste těch 100 tisíc?") a otázek kontrolních ("Kdybych se vás zeptal: 'Vzal jste si někdy před dosažením plnoletosti něco, co vám nepatřilo?', jak byste mi odpověděl?" nebo "Je dnes úterý?"). Formulace kontrolní otázky i chování vyšetřovatele směřují k tomu, aby se vyslýchaný buď ocitl v rozpacích a snažil se hájit, nebo byl zcela v klidu. Předpokládá se, že ti, kdo jsou nevinní, budou silněji reagovat na provokativní kontrolní otázky než na dotaz k šetřenému činu. Metoda znalostí pachatele je vedena snahou neobvinit nevinného. Vyšetřovatel předkládá řadu variant, z nichž jen jedna je pravdivá a může ji znát pouze pachatel. V reakci na pravdivou variantu pravděpodobný viník projeví větší fyziologickou aktivitu, i když odpoví "Nevím". U obou metod jsou výsledky zatíženy značnou chybou a ve většině zemí před soudem jako důkaz neobstojí.
Lež sprintuje, ale pravda běží maraton
Nevěra
3. ledna 2019 v 10:00 | D.D.
|
Řešení nevyřešitelného
Nevěra je v nefunkčních ale i spokojených vztazích, proč jsou si lidé nevěrní, lžou si a podvádějí se? Toť otázka
Ten, který podvádí, má většinou nějaký problém - trauma z dětství, dysfunkci, emoční nezralost. Říká se, že muži podvádějí čistě kvůli sexu, milenku nemilují, partnerku ano, ale něco jim chybí, většinou sex. Ženy podvádějí, když jim ve vztahu chybí lásko, porozumění nebo jiná emoce, ale kvůli sexu minimálně, ano ženy spí s jiným mužem protože jim chybí láska apod., je to nelogické, ale ženám rozumí jen ženy. Muži berou sex jako sex, ženy spíše jako projev lásky. Ve spokojeném vztahu jsou příčiny nevěry celkem absurdní, třeba touha po zakázaném ovoci - je to lidská přirozenost, ale umíme se ovládat ne? Další příčinou je třeba chuť zkusit něco jiného v sexu - a co takhle říct partnerovi? Nebo jako prostředek ke zvýšení sebevědomí - k tomu se nebudu vyjadřovat. V nefunkčním vztahu je to stejně nepochopitelné, když si dva dospělí lidé sednou a promluví si, vyřeší se tím víc, než tím že si budou lhát a podvádět se, příčina je samozřejmě absence sexu z jedné strany, nebo projev porozumění - když je jeden z partnerů nepozorný, extrémně žárlivý nebo jinak labilní je to problém, ale dá se řešit i normálně a poslední co mě napadá je "za trest" pro partnera - to je podle mě debilita prvního stupně, zkazíte pověst samy sobě a člověku, kterého jste milovaly poznamenáte schopnost důvěřovat. Nevěrou se nic nevyřeší, je to pro slabé a nedospělé povahy, ale v dnešní době už mi to přijde jako trend se podvádět...
Zrady i nevěry pocházejí většinou ze slabosti, ne ze záměru
Homosexualita
2. ledna 2019 v 19:51 | D.D.
|
Řešení nevyřešitelného
Dnes jsem se rozhodla napsat o homosexualitě
Jednou jsem se zeptala svojí mámy, jak by reagovala kdybych jí řekla, že jsem "na holky", řekla, že by to byl asi nejdřív šok, musela by si zvyknout, ale že jsem její dcera a miluje mě takovou jaká jsem. Její názor je názor správného rodiče, za to že se někdo narodí s jinou orientací, za to ten člověk nemůže, prostě to tak má dané.
Myslím že je to jako s oblíbenou barvou, někdo má rád žlutou a někdo černou, někdo má rád ženy a někdo může, někdo špagety a někdo guláš, někdo motorku někdo auto....občas si říkám, že kdyby byli všichni empatičtí jako já a brali vše s nadhledem, bylo by na světě líp. "Vědci" zjistili, že orientace je ovlivněná geny jen asi ze 40% a není o výchově, někteří "vědci" zase tvrdí, že je to vrozená vada a dá se léčit. Hodně homosexuálních lidí co znám, neskrývají to a jsou stím "smířeni" mají skvělou, uvolněnou a energickou osobnost, možná protože mají svobodu ve své mysli, mají samy sebe rádi a netrápí se tím, co si myslí ostatní, jsou úžasní a obdivuji je, z každé strany se valí vlna "hejtů" na menšiny, protože lidé jsou ovce a když někdo vybočuje, nelíbí se jim to, je v tom slepá závist a neotevřenost k novým věcem..koukneme se nahoru, vídíme strop, nekoukáme výš..ale proč? Je to lidská přirozenost, když někdo vybočuje je ostatními šikanován, protože ovce mu jen závidí, protože ovce jsou všechny stejné..je to tak v rasách, orientaci, politice, většinových názorech a spoustě dalších věcí, sama jsem to zpozorovala i u sebe, všichni nenáviděli Justina Biebera a já taky, jednou mě ale napadlo proč? vždyť mi nic neuděl, nezajímám se o něj, neposlouchám ho, nic o něm nevím, ale společně se stádem jsem ho neměla ráda....tohle je lidská přirozenost i hloupost v jednom. Proto, když se žene stádo heteráků, a vidí pár maých stád s jinou orientací řeknou si "buď budeš jako my nebo tě budeme nenávidět", občas to přesně tak vypadá, celý svět by měl mít více respektu a empatie. Mít odlišnou orientaci je v pořádku, je to každého věc a nikdo by ho za to neměl diskriminovat, konec konců žijeme jen jednou a měli bysme žít přesně tak, jak to cítíme.
Proč se bojíme být jiný? Proč se bojíme mít vlastní názor, postavit se a bojovat za něj? Mít jiný názor není v pořádku, mít jinou orientaci taky není v pořádku..co je vlastně v pořádku?
Láska bolí
2. ledna 2019 v 14:47 | D.D.
|
Téma týdne
Láska bolí
Proč láska bolí?
Jednoduše řečeno, může za to chemie v mozku, ta nás v lásce dostane na vrchol, ale dost snadno i na dno, ale o čem by pak byl tento článek, kdyby jsme se na to podívali jen z hlediska chemie?
Díky tomu, že láska bolí vznikly nádherná díla - básně, písně, hry, filmy, knihy....každý z nás určitě alespoň jednou prožil nešťastnou lásku, většina z nás navíc v dospívání, takže z nás byly depresivní, 2x otravnější pubertální výplody dnešní společnosti než obvykle. Důvod, proč láska bolí je prostě v hlavě, ale čas zahojí vše, ovšem jen pokud se bavíme o ztroskotané lásce, pokud se bavíme o vztahu, kde někoho milujeme, často to taky bolí...bolí nás věci co říká, co dělá...ale jen občas..to je na lásce to krásné, občas Vás dokonale zraňuje, ale potom je ještě lepší než předtím, je to jako droga. Každá věc má dvě strany, je důležité umět se koukat na obě a z bolesti si odnést ponaučení nebo zkušenost. Osobně znám lidi, kteří se jednou zklamali v lásce a od té doby tomu nedali šanci, pro představu, žena se v 15-ti letech zklamala v lásce, teď je jí 30 a pořád je sama, protože se bojí dalšího zklamání a další bolesti, to není správně, ale na druhou stranu, oni jsou psychicky slabí a vědí, že by zklamání nesnesli, tak se mu raději vyhýbají, to je pochopitelné. Další tvář je, že někteří lidé se vrhají do vztahů po hlavě, pak jsou zklamaní, nevyšlo to a takhle jedou maraton špatných vztahů, ale většina normálních lidí po nevydařeném vztahu získá zkušenosti, poučí se ze svých chyb a časem přijde do jiného vztahu, kde se zase něco naučí, až jednou potká člověka se kterým si rozumí, a je dostatečně vyspělý a zkušený a vztah vydrží, ale kdyby to bylo tak lehké že? Podle mého názoru láska prostě bolí, ale každý je strůjce svého štěstí.
Na tohle téma se nemohu rozpovídat, tak jak bych chtěla, protože by z toho vznikla telenovela o 500 dílech, ale ráda bych později napsala na podobné téma více článků a více se ponořila do lásky, lidské psychiky a logiky.
Proč vlastně?
2. ledna 2019 v 13:41 | D.D.
Proč jsem si založila tenhle blog?
Je to spíš otázka ode mě pro mě
Narodila jsem se hodně upřímná, jsem za to ráda i nerada, jestli je to dobrá nebo špatná vlastnost je hodně diskutabilní, ale hodně ráda přemýšlím o různých věcech, řeším je, argumentuji a hledám řešení a konečný závěr, tohle je takový můj deník kde chci psát svoje názory apod., je mi jedno jestli se to ostatním bude líbit nebo ne, nikdo nikoho do čtení nenutí, ale já jsem třeba ráda že si někde mohu počíst odlisné názory a vidět jinou stránku věci,
S láskou, D.D.
